Rozhodla jsem se zveřejnit článek o nemoci, která sužuje našeho Chestera.., třeba se tam najde i někdo z vás, což nikomu nepřeji, ale bude pro vás tak snažší tuto zlou nemoc identifikovat, a tím pádem i dříve a lépe léčit.

 

Bohužel potkala i nás.. konkrétně našeho Chestera alias Herolda Fransimo Bohemia (10let), který žil vždy naplno a velmi aktivním životem.

 
Vzhledem k tomu, že máme zahradu a můžeme psa vypouštět ven, kdykoliv si řekne.. jeho dlouhé a časté močení jsem zprvu úplně nevnímala. Všimla jsem si ho až když jsme jeli na výlet k babičce do Prachatic, která bydlí v paneláku, a tak mi přišlo až nenormální každé tři hodiny s ním lítat ven, kdy neznačkoval, ale vyprazdňoval se velmi dlouho na jednom místě. Další indicií, že není něco v pořádku, bylo časté pití a žízeň. Co jsme mu dali do misky, to vypil. To jsem znamenala už i doma, že stále doplňuji vodu, ale při větším počtu psů v domácnosti vám to ani divné nepřijde, zkrátka nevíte, kdo to vypil. Nicméně u babičky jsem měla možnost pozorovat i to, že pije téměř pořád a jako by byl bezedný.

Ráno jsme našli dokonce loužičku v pelechu.. podezírala jsem z toho Sway, která to občas dělá naschvál. A tak jsem jí vyhubovala, pelech vyprala a dál tomu nepřikládala váhu.

Ale další příznaky nemoce u našeho Chestera na sebe nenechali dlouho čekat.  S častým čůráním už jsem byla na pozoru.. s jeho intenzitou jsem byla obeznámena, a tak jsem ho při ranních procházkách nepouštěla z vodítka a sledovala, že se to zhoršuje.

Pil jak bezedný a rovnou to i močil.. byl jak průtokáč.., bohužel později se k ránu začal pomočovat, protože takové množství vody, co do sebe dostal nebyl schopen udržet. Došlo mi, že tehdejší "nehoda" u babičky už byla jeho práce. Zároveň byl čím dál tím sušší a bylo vidět, že tělo vodu vůbec nepřijímá. Proto pil víc a víc, ale s tím bohužel více a více čůral.

Nemyslete si, že jsem to již v této fázi neřešila. Byl již po sonu, po celkovém vyšetření moči a krve, kdy jsme zjistili, že nemá v pořádku štítnou žlázu a játra. A tak jsme léčili toto a doufali, že to bude lepší. Další znamením bylo břicho. Nadměrně nafouklé a prověšené břicho... takto naše feny většinou vypadaly v pokročilém stádiu březosti.

S nadměrnou žíznivostí přišel i nadměrný hlad, který jsem přikládala dietním granulím, které dostal nařízené, ve spojení se špatnými hodnotami jater a celkově byl na dietě. Vše jsem konzultovala s ošetřujícím lékařem, a dokonce jsem mezi svátky navštívila s močí a krevním obrazem i dva jiné, aby mi řekli, zda léčíme dobře, protože výsledky se nedostavovali.

 
Často jsme s přítelem googlovali a všechny příznaky, dle dostupných zrojů, nasvědčovali na cushingův syndrom. Už při první návštěvě veterináře jsem se na něj dotazovala, nicméně krevní obraz vyhodnotil, že v těle má málo kortizolů, tudíž jsme cushinga vyloučili. A tak jsme dál léčili vše možné a doufali, že se stav zlepší. Pes byl žíznívý a hladový, často kňučel u misek, přiznám se, že to bylo psychicky náročné hlavně pro nás. Na některých místech mu začali vypadávat chlupy a byl celkově více a více vysušený. Zkrátka vypadal nezdravě.

Po další návštěvě veta, kam už jsem v tomto období jezdila téměř denně, jsme dostali nařízení, ať ho od vody odstavíme, že tělo už se jí odnaučilo přijímat. Že máme dávkovat jen nutné minimum a v misce nechávat po dně. Což pro nás s dalšími psími členy domácnosti nebyla úplně lehká záležitost. Nicméně doposud jim stejně všechnu vodu vypil, takže i s tímto jsme si poradili a přes zoufalé psí oči jsme mu vodu dávali jen sporadicky.

Bohužel ani toto nepomohlo.. další googlování a zoufalé sledování stále se zhoršujícího stavu psa, dokonce jsem si všimla, že mu začíná ochabovat svalstvo a celková kvalita srsti se horší, jsem si vyžádala test na cushingův syndrom. Který nám dle všech dostupných informací připadal pravděpodobný. Krevní výsledky a moč nás sice mátly, ale test jsme přesto chtěli.

Na toto vyšetření musí pes zůstat na klinice celý den, případně noc, jak se domluvíte. Spočívá v tom, že veterinář píchne do těla nějakou látku a každou hodinu odebírá krevní vzorek, aby zjistil, jak se tělo v reakci na látku chová. Musí sledovat množství kortizolu během několika hodin a  zároveň se sleduje kreatin v moči. Vyšetření není jednoduché a kolikrát se musí přihlédnout i k jiným příznakům. Po absolvování tohoto testu, jsme si však cushinga potvrdili. Nevěděla jsem zda máme mít radost, že víme, co mu je.. nebo břečet, protože to vůbec není lehká nemoc.

Tělo produkuje nadměrné množství kortizolů do krve.., což poškozuje ostatní orgány a také schopnost samostatné regulace tělesných funkcí. Kortizol je důležitý hormon, který pomáhá regulovat metabolismus. Má v těle důležitou roli v metabolismu bílkovin, sacharidů i tuků. Do oběhu se uvolňuje během stresu a připravuje organismus na boj či útěk (takzvaná reakce fight or flight). U zdravých zvířat koncentrace kortizolu v krvi velmi kolísá, protože se tělesná potřeba kortizolu mění. Během vzrušení nebo nemoci nadledviny normálně zvyšují produkci kortizolu. Jakmile stres pomine, krevní koncentrace kortizolu se vrátí k normálu, bohužel ne však v našem případě.

Jsou dvě varianty této nemoci. Ta "lepší" je, že kortizoly produkují samotné nadledvinky, většinou je tam větší či menší nezhoubný nádor, díky němuž nesplňují svojí funkci. V tomto případě se nadledvinky vyoperují a dá se říct, že je problém vyřešen. Další možností nemoci a dovolím si tvrdit, tou horší je, že to jde centrálně. Že zkrátka mozek vysílá signál a nadledvinky, přestože jsou zdravé tvoří více a více těchto hormonů. Zřejmě také nějaký nádor na hypofýze, ale zvhledem k tomu, do hlavičky se mu nikdo nepodívá, můžeme se jen domnívat.

Diagnózu jsme tedy měli.. a teď začít s léčbou. Bohužel na tuto nemoc jsou pouze chemické léky jménem Vetoryl, které obsahují látku trilostan, která blokuje produkci kortizolu. Sice slibují zářné zlepšení, ale když si přečtete příbalový leták, kdy s prášky nesmíte přijít do styku, pokud jste těhotná nebo jen chcete někdy otěhotnět, trochu vás vyděsí, co mu dáváte do tělíčka. Varovné informace upozorňují, že mohou přijít stavy malátnosti, letargie, zvracení, průjem, celkový kolaps a s výjimkou i úmrtí.

Říkáte si, jestli vůbec toto chcete svému psovi podávat. Nehledě na to, že "léčba" je celkem nákladná. Léčbu jsem dala do uvozovek z důvodů, že to vlastně ani žádná léčba není. Zapomněla jsem uvést, že tato varianta, kdy funkci nadledvinek řídí mozek je nevyléčitelná. Musíte pokud chcete psa udržet v nějakém, dá se říct normálním stavu, podávat tyto léky, které stojí v průměru 2 500 Kč měsíčně a chorobu stabilizovat.

Po prvním balení se Chester výrazně zlepšil.. nadměrná žíznivost polevila. Prověšené, nafouklé břicho také trochu zmizelo. Hlad tedy zůstal, ale celkově nám přišel, že zase prospívá. Časté močení a ranní počůrávání nás také přestalo trápit, takže jsme vyhodnotili, že i kdyby na chleba nebylo, budeme mu prášky podávat pravidelně a bude zase fit.

Na internetu jsem si vyčetla, že s dávkováním u nemocných psů lidé experimentují a hledají vhodnou dávku pro svého psa, protože je to vždy individuální. Vždy po konzultaci s vetem, ale společně hledáte správnou dávku. Buď dávají slabší nebo silnější variantu léku nebo jednu tabletu za dva dny, prostě tak jak psovi vyhovuje. Léčíme již třetí měsíc, kdy tabletu dostává denně a po druhém balení se nám opět stav začal zhoršovat, budeme muset dávku zřejmě zvýšit. Uvidíme, co řeknou další výsledky, pravidelně navštěvujeme a konrolujeme situaci u veta.

Bříško se opět více nafouklo.. žízeň je opět intenzivnější a mám pocit, že se přidala i dušnosti, i když s předchozím stavem se to zatím naštěstí nedá srovnávat. Celková kondice psa šla dolu, běhání a dlouhé túry už bohužel nezvládne. Nehledě na to, že musí užívat dalších x prášků např. na játra, které prášky nenávratně poškozují. Naštěstí psychicky je na tom dobře, takže stačí hodit míček a celý cushing jde stranou.

Co víc říct.., každá nemoc je špatná. Psi vám dávají v životě hodně radosti, ale s tím přicházejí bohužel i starosti. Za týden nás čekají další testy, abychom věděli, jak si tělíčko v boji stojí, a co dalšího nám tato zlá nemoc vzala. Člověk prožije se psem šťastný a plný život, a to poslední co chce je, aby se ve stáří trápil. Tak nám držte palce.., ať se to stabilizuje, stav se nehorší a Chester může po našem boku ještě prožít další radostné roky a stejně tak i my s ním..