O víkendu jsme se vydali na Krkonošský trip. Sbalili jsme nejnutnější a hurá s celou bandou do hor. Čechy jsou krásné a hory ještě krásnější.., jsme zvyklí je navštěvovat jen v zimě, a o to víc jsme si je v zelené užili.

Ubytovali jsme se v Dvorské boudě, kde byli vstřícní k naší psí smečce a velmi jsme si lokalitu zamilovali. Chata se nachází v nádherné přírodě přímo v Krkonošském národním parku v nadmořské výšce 1313 m. Ihned s příjezdem nás fascinoval nádherný výhled na předhůří Krkonoš. Je vidět Liščí hora (1363 m), která je od chaty vzdálena zhruba kilometr a v dáli Sněžka (1602 m), na ní je necelých sedm kilometrů, a tak bylo více než jasné kam směřovaly naše kroky hned první den výletu.

Natěšeni na túru jsme se vydali první cestou, která nám přišla příhodná.., což se dole v Peci pod Sněžkou ukázalo, jako chyba lávky. Říkala jsem si asi dva kilometry, že jsem čekala, že budeme stoupat, ale cesta z kopce byla fajn. O to horší byla pak znovu nahoru. A tak jsme si stoupání na Sněžku užili až hezky od zdola.

S přibývajícími kilometry a blížejíce se ke Šněžce se zhusťoval provoz. A to doslova. Přesto, že jsme se třemi staffordšírskými bullteriéry byli více méně atrakcí, lidí bylo tolik až to nebylo příjemné. Nápad zdolat Sněžku jsme bohužel neměli jen my.

A tak jsme si museli zvyknout na časté reakce kolem jdoucích.. "Jéééé tři francouzký buldočci". "Jééé taky bych se chtěla nechat na tu horu vytáhnout". Předestírám, že nikdo nikoho netáhl. Chester & Sway už jsou ve věku devět a sedm let a bylo vidět, že toho mají celkem dost. "Jéééé ten pejsek je na dálkové ovládání". "Jééé ten pejsek má vysílačku". "Jééé ten pejsek je zlý a má elektrický obojek." "Co to má ten pejsek?" GPS navigaci, aby jsme viděli, kde se pohybuje a i pro nás to bylo při cestě celkem zajímavé pozorovat převýšení, cestu a cíl.

Po zdolání Sněžky jsme byli všemi těmi lidmi natolik otrávení, protože padali i komentáře: "chudáci psi", "co sem lezou s těma čoklama", že jsme se nezdrželi víc než deset minut a vydali jsme se hnedle na cestu zpět. Hnalo nás kupředu výborné místní pivo Paroháč a domácí koláče, které jsme si mohli dát na Luční boudě, kterou určitě cestou na Sněžku nezapomeňte navštívit. Mezizastávky na Vyhlídce, Kozích Hřbetech, Úpské Rašelině a na Liščí hoře byli také povinností.

Další den jsme se vydali do známého horského střediska Špindlerův Mlýn, největší středisko v Krkonoších, ale také největší a nejznámější lyžařské středisko v celé České republice. Chystali jsme se ještě pokořit horu Medvědín, ale puchýře a bolístky s předešlých dnů vzali za své, a tak jsme v půli kopce volali, kde jsou ty za***ný písmenka. Myslím písmena MEDVĚDÍN, kde mají lidé v oblibě se fotit. Taky jsme chtěli mít vlastní fotku v D nebo M, ale nakonec nás zlákala horská bobová dráha, ve které kolem nás neustále někdo projížděl. Aspoň máme ještě něco na příště..

Celý výlet jsme si moc užili.., ale příště budeme volit asi jiný termín, protože tento víkend bylo na Sněžce určitě více lidí než na Václaváku. A jestli jste se neviděli se spoustou přátel, neváhejte vyrazit v Krkonoších je bezpochyby potkáte. No jo HORY! Fotky z celého výletu můžete prohlédnout v albu Krkonoše trip.