11.6.2015

Plánované krytí naší Ch. Update Sway Fransimo Bohemia s krásným modrým psem Ch. JCh Blue Leo Diabelski Uśmiech se povedlo a my doufáme, že se za dva měsíce budeme moci těšit s nadílkou. Sway trochu zahýbala s termínem hárání.. počítali jsme to trochu později, nicméně to člověk neovlivní. Zmobilizovali jsme všechny síly, nechali vystavit expresně krycí listy.. nahlásili dovolené a hurá na cestu..

 Tentokráte nás čekala cesta do Polského města Slupia Jedrzejowska. Koukám po modrém Leovi už dlouho.. líbí se mi jak exteriérově, tak i rodokmenově, proto jsem pro poslední krytí Sway chtěla právě jeho.

Ch. & Jch. Leo Diabelsky Usmiech je potomek krásného a pro mě top modrého psa Charmonics Kentucky Blue, jehož krev v chovu ráda používám. Jedná se o polského psa importovaného přímo ze země původu, který má řadu ocenění. V jeho rodokmenu se objevuje spoustu legendárních psů - Vanoric Voo Doo, Valglo Albertin, Sparstaff Dodgy Docker atd. Má krásně modelovanou hlavu s kratší a širokou čenichovou partií, což pro nás bylo důležité při výběru. Je velmi dobře osvalený, má pěknou stavbu těla - krátký, rovný a pevný hřbet. Má standardní nůžkový skus a je plnochrupý. Děkujeme Justyně za možnost s ním krýt.. Více o něm zde.

Mezi plánovaným krytím nám vznikl prostor i na výlet po okolí. Lokalita našeho hotelu byla v turistické oblasti, kde nebylo nouze o zážitky. Vydali jsme se do nedaleké vesnice Chęciny, kde se na vrcholku vyjímal královský hrad postavený na počátku 14. století , nyní už spíše zřícenina. Mohli jsme zde vidět dřevěné sochy králů a vojevůdců z Polska a Čech. Dovnitř nás zprvu nechtěli s pejskem pustit, ale když se dozvěděli, že jsme přijeli na výlet až, tak zdaleka, udělali pro tentokrát výjimku a my se mohli po zámeckých hradbách projít i se Sway.

Museli jsme protáhnout nohy, protože máme velké auto v servisu a celou "journey to the Poland" jsme absolvovali v malém Fiatu Pandička, kterých teda v Polsku jezdí plno. Děkuji autíčku i Lukymu, že nás bezpečně odvezli tam a zpět.. Odpoledne nás neminulo ani nákupní centrum a shopping. Ceny jsou oproti Česku nižší, tak jsme trochu řádili..

Večerní překrytí proběhlo na jedničku a hurá zpátky do Čech.., kde nás druhý den čekala klubová výstava SBTC CZ a skoro neuvěřitelných 300 přihlášených SBT. Na dálnici nám ještě zkomplikovala situaci nepříjemná havárie, takže jsme domu dorazili v ranních hodinách. Po třech hodinách spánku vstříc dalších kilometrům .., ale stálo to za to!

Teď už jen doufáme, že se vše povede, tak jak má a bude na světě o pár staffíků víc. Fotky z celého výletu naleznete na albumu na rajčeti.